Animetod - Filmové políčko

Nejmenší jednotkou filmu je filmové políčko.

Je to obraz, snímek, fotka, frame neboli rám obrazu či okénko filmu. Přestože je každý frame jen oka mžik, je nositelem mnoha informací.

Ve videu se dozvídáme:

Definice filmového políčka

Filmové políčko = ohraničení filmového obrazu zachyceného objektivem kamery.

Formát filmového obrazu

Filmové obrazy se v průběhu času měnily a nadále se proměňují.

Původní televizní formát byl 4:3, poté širokoúhlý 21:9 a dnes je obvykle 16:9.

V současné době se také rozšiřují formáty vycházející z nových technologických možností digitálního záznamu na mobil a tablet a zároveň z nových sociálních a komunikačních potřeb uživatelů a tvůrců audiovizuálních obsahů, tedy mobilní záznam filmu na výšku, formáty pro sociální sítě a další.

Kolik informací se vejde do jednoho filmového políčka

Rám ohraničuje filmový obraz, jedná se o výřez reality, který se stává filmovým obrazem. Podobu filmového obrazu ovlivňujeme nejen velikostí a tvarem rámu, ale i uspořádáním prvků uvnitř něj, neboli kompozicí.

Filmové políčko má ve vztahu k divákovi dva typy funkcí:

Informativní Dozvídáme se kdo, co, kde, kdy, s kým, jak a proč.

Emoční Přibližuje náladu filmu, vyvolává emoce, působí na city diváka. Využívá k tomu různé prostředky, které souvisí s kompozicí filmového obrazu.

Kompozice obrazu

Pro skládání obrazu využíváme různých kompozičních prvků.

Linie
Tvar
Barvy
Světlo
Úhel a velikost pohledu/záběru

Podrobněji se jednotlivým prvkům věnujeme v metodických a pracovních listech.

Kompozice je vytvářena následujícími kompozičními prvky, jež mohou rozdělovat obraz horizontálně, svisle nebo šikmo. Linie se mohou sbíhat nebo být zaoblené. Možností je mnoho a ty ověřené se stávají pravidly.

Pravidla kompozice ukazují možnosti uspořádání kompozičních prvků a jejich vyznění.

Lineární kompozice obrazu

Středová kompozice

Pravidlo třetin

Pravidlo zlatého řezu

Symetrie/Asymetrie

Tonální kompozice

Spočívá ve tvarování bez ohraničení liniemi nebo barvou jen pomocí světla a stínu, využitím tonality.

Barevná kompozice

Harmonie barev tedy použití barev ve vzájemné harmonii nebo disharmonii podporuje emoční stránku filmu.

Kontrast pracuje s různými možnostmi kontrastů barev – tmavé/světlé, syté/pastelové, teplé/studené, ad.

Poměr velikosti barevných ploch může pomoci zdůraznit informaci a navést diváka na to podstatné.

Perspektiva

Optický jev, jež způsobuje například to, že se objekty vzdálené zdají být menší nebo že se rovnoběžné linie směrem do dálky sbíhají. Ve filmu jde o zobrazení hloubky trojrozměrného obrazu na ploché, dvourozměrné ploše filmového políčka.